Almin svět

  Když je Elis nešťastná, tak zkrabatí čelo, z pusinky má rohlík a je jasný, že bude následovat srdceryvný pláč, mamiiiintooo. Když je nešťastnej Anýz, tak si výše uvedené vynásobte tisícem a začnete se lehce přibližovat míře jejího emocionálního kolapsu – u ní totiž lze těžko odhadnout, jestli jenom zakopla nebo si zrovna zlomila tři žebra. Oběma je vcelku jedno, jestli v tu danou chvíli hnětu těsto, myju záchod nebo hovořím s někým po telefonu (výčet činností tak nějak definuje současnou náplň mého života…). Všechno to drama na mě hodí a vyžadují okamžitou útěchu. A já odhazuju práci i předměty a letím. Supermatka Adéla. Když je velkej člověk nešťastnej nebo ho něco bolí – třeba duše nebo tak… většinou si řekne, že to přejde, že to není nic tak strašnýho, jako třeba konec světa nebo vymírání ohrožených druhů. Taky většinou na otázku Jak ti je? Odpovídá Ale jo, jde to, v pohodě, žádná tragédie. Přeci by nepřidělával starosti svým milovaným, aby se jim zkrabatilo čelo a z pusy měli