Almin svět

… jen, co vyperete padesátoušestou pračku po návratu domů ze Šumavy, což může vyvolat myšlenku, že tam s vámi bylo ještě další 18 lidí a ne dva dospělí a jeden mrňous, už zas přemýšlíte, co sbalit na Moravu, kde bude určitě hezčí počasí. Ještě si tedy dáte mezipřistání v Brdech, kde hned za vrátky začíná kopec a skončí asi po 6 km, a kde vás děda vezme na procházku do lesa a vrátíte se po 4 hodinách, protože děda terén zná a zabloudit nemůže, a všechny cesty vedou dolů (jak brilantní myšlenka), až na to, že vyjdete o vesnici dál… Tak hned po tom, a několika ujištění, že jižní Morava je vlastně takové Holandsko, tudíž placka, tudíž ráj cyklistů – myslím, že na tenhle slogan mají asi ochrannou známku (a možná taky – „terén vhodný i pro ty nejmenší“), vyrazíte vstříc postrachu všech motoristů D1. Překvapivě, cestu trvající 5 hodin zvládal nejlíp Anýz, jehož záliba v básni o řepě stoupala s počtem najetých kilometrů, a který si velmi oblíbil pumpy, protože záchody jsou vzrůšo

Nevím, jak vy, ale já mám ideální dovolenou celkem jasnou. Bílé pláže, průzračné moře, koktejly, klid a rackové. Spát tak do desíti, pak se napucnout u samoobslužného pultíku s nepřeberným množstvím dobrot, vyvalit si špíčky na pláži, opět se napucnout jen tak lehce třeba melounem, projít se do města, třeba i něco nakoupit nebo se jen tak kochat, fotit, čuchat moře…večer se přiodít do tenkých šatů a jít někam na útes pozorovat západ slunce a poslouchat, jestli to zašumí. Klidně bych to mohla naprosto fádně provozovat i 14 dní vkuse. Dnešní léto jsme začali na Lipně. S kolama. Anýz byl prvně vyvezen za známé hranice a do neznámého prostředí penzionů a restaurací. Já prvně nakupovala výbavu na dovolenou ve Sportisimu a dbala jsem na to, aby to všechno bylo hlavně funkční! To slovo je jako mantra. Ty nejhezčí kousky jsem ovšem stejně neoděla, protože počasí na Šumavě bylo tak variabilní, že na šatečky bez rukávů jsem si netroufla ani jednou. Když jsem poprvé vyjela na lipenskou mag