Ztraceno v překladu

Ztraceno v překladu.

Jako lingvista amatér se občas zarazím nad českým rčením nebo výrazem, který bych do angličtiny nepřeložila ani za boha. Jako lingvista experimentátor ráda přidávám do našeho již tak dost obsažného jazyka novotvary, které pak hrdě vydávám za běžnou součást povinné výbavy mých blízkých a přátel. Mí blízcí mi rozumějí - většinou. Nejlepší formou komunikace je samozřejmě telepatie a všechny ty nadpřirozenosti, které vás zarazí nebo si na ně zvyknete. Třeba, když máte nutkání někomu zavolat a říct mu to, co už dávno ví nebo to už dávno udělal. Nebo si transgalakticky vyměníte myšlenky s vašimi spřízněnými dušemi a je to fajn, protože všichni vědí a všichni jsou spokojení, že to tak funguje.

Občas komunikace drhne i se stovkou slov, protože ač oba Češi, prostě mluvíte jinou řečí. Nepomůže vysvětlování, nepomůžou diskuse, nepomůžou nápovědy. Možná by pomohla rána do hlavy, ale na tu nemáte sílu.

Občas rozhovor vázne, protože slova sice jsou, ale nemůžou být vyslovena, ať už je to v domácí nebo cizí řeči. A to, co není vysloveno, přece neexistuje. Nebo jo?

Pamatuju si, jak jsem se mnohokrát smála uříceným matkám v supermarketech, když na ně jejich drobotina halekala něco mezi maďarským pozdravem a čínskou lidovou slovesností, ony jenom zakývaly a odpověděly něco ve smyslu: ano, vezmi si to lízátko. To jsem si plácala do čela a vrtěla hlavičkou. To jsem pohrdavě pronesla pod fousy něco ve smyslu: no, jasně, ty tak víš, co ti právě řekl!!!

No, a já už to dneska vím taky!

Stala jsem se chodícím a příručním slovníkem v jedné osobě.  Pravda. Můj rozsah činí asi tak 6 slov v různých obměnách a nesprávném skloňování. Ale stejně jsem dost složitá a komplexní. Z těchto 6 slov bych dokázala přeložit znění Nového zákona s přehledem.

Anýz asi bude taky lingvista, možná i profesionál. V jejím útlém věku jsem podezírala Chumlu, že jí ještě v prenatálním stavu předala znalost kočičí mluvy, protože do takového 6-7 měsíce vydávaly obě dost podobné zvuky. Pak hučela. Hučela jako piliňák. Dost dlouho.  Teď je ve fázi posunků a hesel.

A jen matka ví. Jen matka zná. A matka si strašně oddechne, až mě třeba i pošle do háje a nebude to obsahovat pouze slovo máma a zdvižený prstík směrem ke dveřím a zamávání papa.