Čelisti

Čelisti.

Z biologie jsem měla vždycky takovou ušmudlanou trojku. Když byla dvojka, byli jsme všichni velmi překvapení, včetně mé profesorky. O lidské anatomii toho tedy moc nevím, kosti pojmenovat neumím a matně tuším, kde leží jaký orgán. O mozku toho tudíž vím stejně, jako o jaderné fyzice. Napsat studii o fungování mozku matky bych ale mohla z fleku!

První poznatek: mozek matky funguje úplně jinak než mozek otce. Projevuje se to především ve spánku (délce a intenzitě), v bdělosti  (při rozpoznání blížícího se nebezpečí), při rozšifrování pazvuků (hekání a kňourání).  Skoro by se nabízel závěr, že mozek matky je tudíž výkonnější.

Poznatek druhý: mozek matky rozdílně ukládá informace a taky je jinak vyhodnocuje. Například  informaci „hlídej dítě“ matka vyhodnotí 210% soustředěností, předjímáním možných katastrofických scénářů a především absolutním připoutáním malé osoby k sobě. Otec několikrát zvedne oči od rozdělané činnosti, případně dítěti udělí pokyn, pokud pokynu nedbá, uklidí ho do bezpečí ohrádky, postýlky, klece.

Ovšem otec, který je normální, není to alkoholik, neurotik, workoholik, 15letý pubescent nebo masový vrah, zcela výborně reaguje v poněkud vypjatějších momentech.

Anýzovi rostou zuby. Celé léto. V překladu pro nematky, nezasvěcené a jiné tápající: počet bezesných nocí převažuje nad počtem dnů, práh hluku v ušních bubíncích se posunul na nejzazší mez a nervová vlákna se natáhla jako struny. Zatímco já i s „výkonnějším mozkem“ několikrát za noc sedím hystericky zhroucená v koutku pokoje a přemítám, jakým hodným lidem bych Anýze zdarma věnovala, můj muž chlácholí nejen pizizubku a postošedesátésedmé zpívá halíbelí koně v zelí, aniž by byl náznak toho, že některý z těch koní záhy padne. Ale k tomu ještě třetí rukou hladí po vlasech i mě, a vysvětluje mi, že za to to nebohé dítě nemůže.