Statečné srdce

-
Statečné srdce.
Troufala bych si odhadnout, že většina lidí z mého blízkého okolí se nepovažuje za nějaké hrdiny. Nemají nadpřirozené schopnosti, nezachránili malé koťátko před utonutím, ani nedemonstrovali za nezávislost Tibetu. Jejich mínění o nich samotných většinou nepřekračuje hranice obyčejné lidské skromnosti.
A přece některé jejich „obyčejné příběhy“ jsou pro mě inspirací.  Protože hrdiny jsou pro mě lidé, kteří:
vystoupí ze svého známého teritoria, přesadí se ze svého dosavadního pohodlí, aby se starali o vážně nemocnou.  Bez zdravotnického vzdělání, bez naděje na lepší konce, bez nároků.
se přestěhují za svojí láskou.
se rozhodnou utéct z bezpečného stereotypu do nebezpečného neznáma.  
nepřestávají bojovat se svým handicapem, fyzickým i psychickým. Stojí je to mnoho sil, ne všichni je chápou, a přesto se vždy znovu rozběhnou hlavou proti zdi.
věří na lepší zítřky, i když jim život tolikrát ukázal svou deštivou stranu.
se vzepřou a překročí svůj vlastní stín.
Mám štěstí. Jejich příběhy poslouchám, obdivuju je, žiju je. Pomáhá mi to hledat v sobě tu statečnější část.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Fat boy slim

-
Obrázek
Když jsem byla malá (no dobře, trochu eště v pubertě... dobřeee, velice zřídka i teď), představovala jsem si, jak si večer lehnu, ráno se vzbudím a budu krásná, štíhlá, obdivovaná, a všechny faldy a nerovnosti a ošklivosti prostě zmizí. Puf! Lepší a krásnější já, bez námahy, bez odříkání, zázraky na počkání, nemožné přes noc. Překvapivě se mi to teda nikdy nepovedlo... Řekněme, že se u nás doma vždycky dobře jedlo. No řekněme, že se jedlo dost a zrovna vločkama a klíčkama jsme se neládovali. To si pak člověk vypěstuje k čemukoli dobrýmu, čti šíleně sladkýmu, tučnýmu a kaloricky mimo tabulky, ten úplně nejvíc nejkladnější vztah. Víte, jak se říká, že v létě si tělo říká o lehčí stravu a má potřebu se víc pohybovat. Tak léto pro mě teda dost dlouho znamenalo předzrahrádky, vysedávání, latíčka, koktejly, zmrzliny všech chutí, tvarů a podob (s dětmi jsem si škrtla všechno uvedené, kromě zmrzliny…) Víte, jak se říká, že ve stresu člověk hubne, protože ze všech těch starostí nemá na jí
Přečti si »

Teorie všeho

-
Obrázek
Já chci, já chci! Vy furt jenom něco chcete, něčeho se dožadujete, ale co já bych chtěla, to je vám úplně jedno! A co bys teda chtěla, mami? Noo, co bych chtěla, co bych chtěla... Stačilo by mi málo, samozřejmě, ne jako vám! Tak bych třeba chtěla, abyste se furt nehádaly. Hádáte se kvůli blbostem, a to mě hrozně rozčiluje, ty blbosti a maličkosti... úplně nepodstatný! Lidi se dost hádají kvůli maličkostem, mluví stejným jazykem, mají třeba úplně stejně názor a stejně se dohadujou. Taky bych chtěla, abych nemusela pořád bojovat, s vámi, o to kdo je silnější a kdo má pravdu, kdy se půjdete převlíknout, kdy uklízet hračky, kdy spát... se sebou, kdy mám bejt zásadová a kdy už je to úplně jedno...kdy mám bejt drsná a kdy chápavá a přepínat se mezi tím jako robot. Taky bojovat s blbostí je úplně na ... prd! Dost bych chtěla, abych vám nemusela vysvětlovat nesmyslný věci, co sama nechápu.  Chtěla bych se umět naklonovat, abych stíhala všechny Adély, co mám v hlavě, a nestálo mě to psychický z
Přečti si »

Bobule

-
Obrázek
… jen, co vyperete padesátoušestou pračku po návratu domů ze Šumavy, což může vyvolat myšlenku, že tam s vámi bylo ještě další 18 lidí a ne dva dospělí a jeden mrňous, už zas přemýšlíte, co sbalit na Moravu, kde bude určitě hezčí počasí. Ještě si tedy dáte mezipřistání v Brdech, kde hned za vrátky začíná kopec a skončí asi po 6 km, a kde vás děda vezme na procházku do lesa a vrátíte se po 4 hodinách, protože děda terén zná a zabloudit nemůže, a všechny cesty vedou dolů (jak brilantní myšlenka), až na to, že vyjdete o vesnici dál… Tak hned po tom, a několika ujištění, že jižní Morava je vlastně takové Holandsko, tudíž placka, tudíž ráj cyklistů – myslím, že na tenhle slogan mají asi ochrannou známku (a možná taky – „terén vhodný i pro ty nejmenší“), vyrazíte vstříc postrachu všech motoristů D1. Překvapivě, cestu trvající 5 hodin zvládal nejlíp Anýz, jehož záliba v básni o řepě stoupala s počtem najetých kilometrů, a který si velmi oblíbil pumpy, protože záchody jsou vzrůšo
Přečti si »