Dobrý ročník
Červencové ráno. Dost deštivé ráno. Tak jizerohorsky
deštivé, takže vlastně trochu monzunové. My se vydali na výlet do Liberce do
ZOO, tak jako každý rok, už asi postý, abychom stihli lachtany v 11. Shodili
jsme tepláky a roztrhaná trička, plastovou obuv a byli jsme zase chvilku lidi. Déšť
nabral sílu lijáku, takže jsme na kruháku dole v Tanvaldu projeli jednou
dokola a vraceli se zpět do ne-civilizace. A protože to klouzalo a protože se bála,
protože se vždycky bála sjíždět tou šílenou cestou, tak sjel vůz a za ním šla
výprava. A celé Jizerky slyšely: já jsem taková krááááááva! Proč jsem si brala
lodičky???? Já jsem takovej deebiiiiil! A loukou kráčela jedna z nejkrásnějších
ženských na Kladně s podpatkama v jedný ruce a dlouhou sukní v té
druhé a nadávala jako špaček.
Podpatky sundávala jenom, když se odebírala na lože. Taky mi
nezapomněla vtloukat do hlavy, že se musím každý den nalíčit, protože všichni
nemusí zrovna vědět, že mám blbou náladu a v noci jsem toho moc nenaspala.
Nosívala punčochy, s připínáním na podvazky, které se snad už ani
nevyrábí. A za každých okolností byla elegantní. I když šla třeba jenom pro
housky nebo s košem.
Nadávala mi, že mám velkou hlavu a blbý tělo, na který nejde
nic ušít. A ušila mi všechny šaty do tanečních a na maturitní ples.
Byla paličatá a vždycky měla pravdu. Dohadovat se s ní bylo
prakticky nemožný. Řadu erudovaných názorů prostě neuznávala. Stejně jako
většinu náboženství nebo filozofií. Nazývala věci pravými jmény a většinou ne
úplně slušnými.
Milovala Redforda a Delona, ale tvrdila, že jako starý dědci
by už před kameru lézt neměli, protože jsou vrásčitý.
Dělala ty nejlepší vosí hnízda, milion další jídel a
sladkostí, co nikdy nikdo už neuvaří. A strašně sladko-citronovej čaj. Tvrdila,
že vaří děsně nerada, a přitom u „plotny“ strávila půlku svého života.
Říkala mi Madlinko a od narození mi střádala výbavu sladce
růžového povlečení a ručníků, které jsem slavnostně obdržela v 18, kdy
jsem z toho měla „ohromnou“ radost.
Dostala jsem od ní stovky rad a ne všechny lze publikovat
před desátou večerní.
Nepokrytě tvrdila, že ji milovala půlka Kladna a já jí to
věřila.
Taky o sobě tvrdila, že je decentní stará dáma, která se při
první příležitosti v rámci loučení s létem a maškarního reje,
obmotala prostěradlem, podmalovala oči a tvrdila, že je Kleopatra…
Dneska by měla narozeniny…ke kterým nikdy nic nechtěla a
vždycky nadávala, že jsme jí něco koupili…stačilo by utrhnout sedmikrásku.
Tak jsme ti jich dneska s Anýzem natrhaly hned pět,
babýsku….
Naprosto dokonalý!!! Tvou babičku si pamatuji ...přesně jak píšeš... Ta snad měla podpatky i tenkrát na horách...když o mě pečovala jako o vlastní a večer mi dávala pusu na dobrou noc...připadala jsem si strašně výjimečná...Ty dlouhé vlasy... Když slyším písničku Holubí dům, tu nás učila, vždycky na ni vzpomínám... A vlastně na ni vzpomínám dost často...byla to DÁMA. B.
OdpovědětVymazat