Dobrý ročník

Červencové ráno. Dost deštivé ráno. Tak jizerohorsky deštivé, takže vlastně trochu monzunové. My se vydali na výlet do Liberce do ZOO, tak jako každý rok, už asi postý, abychom stihli lachtany v 11. Shodili jsme tepláky a roztrhaná trička, plastovou obuv a byli jsme zase chvilku lidi. Déšť nabral sílu lijáku, takže jsme na kruháku dole v Tanvaldu projeli jednou dokola a vraceli se zpět do ne-civilizace. A protože to klouzalo a protože se bála, protože se vždycky bála sjíždět tou šílenou cestou, tak sjel vůz a za ním šla výprava. A celé Jizerky slyšely: já jsem taková krááááááva! Proč jsem si brala lodičky???? Já jsem takovej deebiiiiil! A loukou kráčela jedna z nejkrásnějších ženských na Kladně s podpatkama v jedný ruce a dlouhou sukní v té druhé a nadávala jako špaček.

Podpatky sundávala jenom, když se odebírala na lože. Taky mi nezapomněla vtloukat do hlavy, že se musím každý den nalíčit, protože všichni nemusí zrovna vědět, že mám blbou náladu a v noci jsem toho moc nenaspala. Nosívala punčochy, s připínáním na podvazky, které se snad už ani nevyrábí. A za každých okolností byla elegantní. I když šla třeba jenom pro housky nebo s košem.
Nadávala mi, že mám velkou hlavu a blbý tělo, na který nejde nic ušít. A ušila mi všechny šaty do tanečních a na maturitní ples.

Byla paličatá a vždycky měla pravdu. Dohadovat se s ní bylo prakticky nemožný. Řadu erudovaných názorů prostě neuznávala. Stejně jako většinu náboženství nebo filozofií. Nazývala věci pravými jmény a většinou ne úplně slušnými.

Milovala Redforda a Delona, ale tvrdila, že jako starý dědci by už před kameru lézt neměli, protože jsou vrásčitý.

Dělala ty nejlepší vosí hnízda, milion další jídel a sladkostí, co nikdy nikdo už neuvaří. A strašně sladko-citronovej čaj. Tvrdila, že vaří děsně nerada, a přitom u „plotny“ strávila půlku svého života.

Říkala mi Madlinko a od narození mi střádala výbavu sladce růžového povlečení a ručníků, které jsem slavnostně obdržela v 18, kdy jsem z toho měla „ohromnou“ radost.

Dostala jsem od ní stovky rad a ne všechny lze publikovat před desátou večerní. 

Nepokrytě tvrdila, že ji milovala půlka Kladna a já jí to věřila.

Taky o sobě tvrdila, že je decentní stará dáma, která se při první příležitosti v rámci loučení s létem a maškarního reje, obmotala prostěradlem, podmalovala oči a tvrdila, že je Kleopatra…

Dneska by měla narozeniny…ke kterým nikdy nic nechtěla a vždycky nadávala, že jsme jí něco koupili…stačilo by utrhnout sedmikrásku.

Tak jsme ti jich dneska s Anýzem natrhaly hned pět, babýsku….


Komentáře

  1. Naprosto dokonalý!!! Tvou babičku si pamatuji ...přesně jak píšeš... Ta snad měla podpatky i tenkrát na horách...když o mě pečovala jako o vlastní a večer mi dávala pusu na dobrou noc...připadala jsem si strašně výjimečná...Ty dlouhé vlasy... Když slyším písničku Holubí dům, tu nás učila, vždycky na ni vzpomínám... A vlastně na ni vzpomínám dost často...byla to DÁMA. B.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Fat boy slim

Teorie všeho

Bobule