Dnes neumírej

Jako prvomatka jsem si myslela, že je mateřství řehole a obtížný úkol...teď už si to nemyslím, teď už to vím.  

Je pátek, poslední den školko-týdne, ale ono je v podstatě jedno, co je za den. V 5.30 se s kňouráním probere Elis, přendám ji do postele, kde mě zalehne, že nemůžu dýchat a usíná. V 5. 40 zvoní budík a můj muž odchází do práce - jó, ten se má! Elis se probere ve chvíli, kdy v 6. 02 přichází Anýz a zabere druhou půlku postele. Od té doby už nespí nikdo, ani se o to nesnaží. Už skoro šest let u nás tohle pravidlo platí. Pak vypínám budík, který nestihl zazvonit, a který nařizuju spíš tak nějak ze zvyku než z nutnosti. Několik minut řve Elis, protože jedla naposledy včera, pak vyžaduje mazlení, takže jednou rukou vytvořím snídani pro tři lidi a nakrmím kočku. Do toho se mě Anýz pětkrát zeptá, kdy už si bude moct pustit pohádku. Když odstraním nánosy kaše z Elis, jdu buzerovat Anýze, který tančí před zrcadlem místo čištění zubů. Odcházíme, hurááá! Anýz si slavnostně nese pastelkový baterky (čti tužkový), protože dneska je přespávačka v MŠ a dobrodrůžo s lampionama. Cestou přemýšlím, jestli při tý příležitosti naznačit učitelce, že Anýz má už asi osm dní chlapa, se kterým se pusinkuje na zahradě a náhradníka, se kterým se pusinkuje, když tam ten druhej není (občas se muchlaj všichni dohromady). Oba dva šišlaj, ale to evidentně neubírá na jejich přitažlivosti. Pak jako liberální matka držím pusu a dopřeju holce chvilky štěstí.  

Elis mě pak několikrát přesvědčuje (čti šikanuje), abych ji uspala v kočáře, kde schovává zajíce a bafá na mě. Vzdávám to. Vzpomenu si na včerejší Výměnu manželek, na kterou mě občas nutí koukat moje drahá polovička (možná je to skrytá hrozba), kde se paní se smetáčkama místo řas a postavou Mufa rozčilovala na vyměněnou manželku, že ženská, která je doma, by měla mít k.... uklizeno! Jdu na to! Když si natáhnu gumový rukavice, abych si nezlikvidovala i ty zbytky nehtů a začnu s desinfekcí koupelny, Elis řve bobaaaa, takže na koupelnu na chvíli zapomenu.  Pak chci složit prádlo, co je hezký i nevyžehlený, ale podezřele tichá domácnost mě zarazí. Elis provádí experiment s časopisem, co někde našla, a všude po obýváku jsou skvělý nabídky z DM v milimetrový velikosti. K prádlu už se nevrátím. Tak bysme mohly vyluxovat, co Elí? Elis lux miluje, a proto za mnou po celým bytě courá, aby mi držela šňůru a loutá jednu drobivou sušenku za druhou. Když si konečně sedne, aby si přečetla svoje bestsellery s krtkem, domlasknu tu koupelnu, ale zapomněla jsem si natáhnout ty rukavice, takže mám zase manikúru styl kopáč nebo Ozzy Osbourne. V mezichvíli si nějak vzpomenu, že mám strašnej hlad, a protože hubneme s břicháčem Tomem, aby ze mě do maturiťáku mých oblíbenců byla fakt kost, zahazuju preclíčky v mléčný čokoládě a trochu smutně schroupnu celozrnný něco s lučinou. Achjo. Pak mi dojde, že nemáme vařeno a náš Budulínek se asi dobrovolně nepostí a s břicháčem Tomem nekamarádí. A ve chvíli, kdy z ní smyju poslední kousky oběda, vyrážíme pro Anýze do MŠ, abychom si ji taky trochu užili, když v noci nebude doma. Zase byla líbačka, hlásí mi hned ve vrátkách. No bezva, přeci jenom bych mohla učitelku lehce upozornit, že oba nápadníci by mohli spát třeba v jiný třídě …  

Elis usne cestou vyčerpáním, a nikdo se jí nediví. Se mnou by nikdo nemusel ani houpnout, stačila by vodorovná poloha, no možná i vsedě, i ve stoje by to šlo. Šichta ale ještě zdaleka nekončí, vbíhám do kuchyně a motám 24 loupáků, aby ty chudinky ubohý měly ve školce co na snídani. Anýz se zajímá, kde bude spát paní učitelka. Trochu zbystřím, ale naštěstí ve svý nevinnosti ji nejde do hlavy, jak se vejde na jejich malý matrace.  

Všechny úkoly splněny. Co na tom, že z postele potupně přendavám složený hromádky prádla opět do koše, abychom měli kde spát. A než zítra vyrazím na Designblok doufám, že mě přes noc navštíví víla a promění mě v krásnou a odpočatou a hlavně vystajlovanou ženu. Bude mít, holka, dost práce!