Věčný svit neposkvrněné mysli

Když si myslíte, že se znáte. Že jste si všechny zásadní vztahový problémy odžili, vyřešili a ujasnili. Že naprosto přesně odhadnete svoje limity a všechna tajná zákoutí vaší duše se vám stihla promítnout během pár alkoholových nocí vašeho mladého a neklidného života. Tak v tom momentě, naprostý vyrovnanosti a moudrosti dospělého života, se vám narodí dítě. A jste v ….. A jste na začátku. A když už si srovnáte všechny priority, párkrát si šáhnete na dno a jako rodič si odškrtnete pár kolonek a poplácáte se po ramenou.. tak se vám narodí druhé dítě. A jste totálně v …. Totálně na začátku.

Říkáte si, tabula rasa, nepopsaný list, hlavně to nezkazit. Co by s vámi asi takovej brouček, kterej prd ví o světě, mohl udělat. Teď mu prostě všechno, co už přeci dávno víte, jenom předáte. Nasypete to tam jako do prázdnýho pytle a bude! Ještě ke všemu se pyšníte pedagogickým vzděláním, takže vám to kdysi někdo potvrdil, jak to hezky umíte. Vzdělávat. No.

Musím potupně přiznat, že tak na 90 ze 100 Anýzovo otázek jsem musela odpověď hledat v encyklopediích. I takové banalitky, jako rozdíl mezi datlem a strakapoudem, jsem nějak úplně nevysypala z rukávu. Takže ty obrázkový encyklopedie v podstatě kupujete primárně pro sebe. A to jsme pořád u těch lehčích. Když brousíme na pole filozofie a dohadujeme se, jestli jsou víly, andělé nebo čerti…co se stane, až umřeme… ve fyzice plavu úplně, radši říkáme, že měsíček chodí přes den spinkat.

Když už utrpí vaše vědomostní sebevědomí, otřese se v základech i všechno ostatní. Jako pyšná matka, která se v šestinedělí s druhým nespavcem ihned nezhroutí, rozkojí se a snaží se dodržovat i všechny zavedené rituály, jsem se hystericky rozplakala po tom, co mi na mojí otázku (spíš řečnickou) „tak já myslím, že to hezky zvládáme, ne?“ Anýz stoicky odvětil „já myslím, že to teda vůbec nezvládáš.“ 

Ne, nezvládám. Pochybuju každý den, o sobě, o světě, o tom, jestli věci jsou tak, jak nám je kdysi někdo řekl. Jestli dělám hodně nebo málo. Jestli to má všechno smysl.

Občas si připomenu, že za každým skvělým dítětem je máma, která si je stoprocentně jistá, že to nezvládá.